Hledejme architekturu v rostlinách, zvířatech, v jejich dílech, dále pak v houbách, či mikrosvětě, anebo v geologických útvarech, právě tím bychom měli architekturu z výrazně velké části zvládnutou, pokud bychom na ni kladli významný důraz způsobem přírodní inspirace.
Veškerý design nabízí rovněž příroda, její estetika a tvůrčí činnost, proto bychom měli zachytit včas její talent, vlohy a nadání.
Náhodný subjekt, či objekt, můžeme zachytit nejprve fotograficky, pak si můžeme uvědomit, že svým způsobem zapadne do architektury třeba nového objektu, ať už budovy, zastávky, altánů, nádraží, mostů, divadel, nemocnic, rodinných, či úředních domů.
Třeba nás mohou inspirovat byliny, keře, stromy, konkrétně jejich fáze růstu a plodnosti. Ze zvířat nás mohou inspirovat jejich tvary těl a fáze vývoje – například ulity měkkýšů; dynamické tvary ještěrů, netopýrů, hlavonožců, rejnoků, ptáků; struktury korálů atd.
Z mikrosvěta nás mohou inspirovat struktury virů, bakterií, sinic, řas apod., což vede k zamyšlení nad vesmírným původem a organizací veškeré přírodní architektury.
Samozřejmě můžeme jít dále do atomárních a molekulárních struktur – třeba i níž, a to až do „počátečních“ detailů – tam taky najdeme zajímavé náměty a nápady designu a architektury.
Můžeme se též architektonicky inspirovat vyhynulými tvory a rostlinami v dávných geologických érách, a to z četných nálezů a vykopávek.
Hledejme architekturu v přírodě, na Zemi i ve vesmíru, nápadů je vskutku hodně, neboť příroda je nejlepším přednášejícím a tvůrcem v oboru architektonickém a designu.
Václav Kovalčík, Zlín