Současnému režimu se nejspíš hodí neustále potlačovat, stíhat a cenzurovat „nepohodlnou konkurenci,“ jíž často není lhostejná situace v našem národě i okolním světě.
Právě situace v našem národě i okolním světě bývá zmršená, ještě k tomu uměle udržovaná, aby se západní mocnosti mohly vyřádit na všemožných sankcích vůči nepohodlným státům, skupinám a jednotlivcům.
O alternativních médiích, což je ovšem široký pojem, se často říká, že se jedná o proruské sdělovací prostředky. Myslím si, že by měl současný režim spíše řešit problémy a starosti lidí, celého národa, nikoliv zbytečně mařit čas „honěním a upalováním čarodějnic.“
„Kapitalistická cenzura“ brání „nepohodlným“ autorům a diskutujícím ve vyjadřování právě „alternativních“ názorů, neblaze se podepisují na dění a stavu země prorežimní veřejnoprávní média, což přispívá k hromadné nespokojenosti občanů, ale paradoxem ovšem bývá jakýsi strach provést razantní revoluci pro kvalitní a spravedlivý život v našem národě i ve světě!
„Alternativní média“ a „alternativní příspěvky“ postupují podle relativity pravdy, když se uvažuje svobodný filozofický rozměr. „Alternativní média“ a „alternativní příspěvky“ bychom mohli považovat i za „alternativní projevy, alternativní umění i alternativní styl.“
Vůbec bych nebránil „alternativním zprávám, alternativním pohledům a názorům,“ neboť jsme vnímavé a tvůrčí lidské bytosti, a to svobodně uvažující a přemýšlející.
A tak nechtějme dennodenně zažívat diktát marasmu současného režimu a veřejnoprávních médií – nechť se současná vláda stará o celospolečenské blaho, kvalitní legislativu a zdravé hospodaření státu.
Václav Kovalčík