Dennodenně se na ně nadává, a to na českých blozích, neboť se často objevují jedovaté komentáře závistivých a nepřejících diskutujících, kteří si léčí své nevyřešené a palčivé mindráky!
Nálepku narcis může vlastně dostat kdokoliv, vždyť není v tom rozdílu mezi úspěšným a neúspěšným blogerem (autorem)!
Každý z nás zdědil určitý vliv zázraku Stvoření, a tak nechci pouze moralizovat – jen upozornit na nešvary a zákeřnosti téhle zkažené společnosti. Ti, kdož se něčím liší, jsou naprosto odmítáni, šikanováni a uvrženi na okraj společnosti!
Vždycky jsem toužil po lepší době, vždycky jsem byl proti lynčům a útokům na internetu. Bohužel redaktoři zejména Idnesu tyhle zákeřnosti a hnusy posvěcují a podporují nadále.
Nepomůže ani Andrej Babiš, ten si hledí toho, jak nahrabat co nejvíce stovek miliard a neohlížet se na kulturu, jež je smutnou popelkou v dnešním nelítostném režimu!
Zastávám názor, že každý člověk je tvůrčí, každý člověk má nadělenou svou hřivnu ve formě vloh, talentu, nápadů a námětů. Proto odmítám nálepkování blogerů na českém internetu do různých narcisů a psychopatů.
I tvůrčí narcisové a ostatní odlišní lidé mají právo žít, koneckonců tvořit a vnímat svět jakousi empirií – získáváním zkušeností, neboť jak se říká, člověk je sociální a družný tvor s nesmírnou fantazií, která jednoho času může změnit svět.
Záleží opravdu na nás všech, zda k horšímu, anebo k lepšímu, vždyť myšlenky a činy každého z nás jsou důležité.
Též jsou důležité kvalitní mezilidské vztahy v reálném i virtuálním životě – to se mnohdy neděje na českém internetu kolem různých blogů, foto-webů a dalších stránek rozmanitých témat a žánrů.
Proto situace našeho národa vypadá bledě a žalostně, když pohlédneme na morální a ekonomické hledisko. Toleruje se bohužel bezpráví, neslušnost, lhostejnost a apatie!
Nenaříkám, ale jednám a budu jednat nadále ve prospěch dobra, vždyť závist a nenávist musí jednoho dne zmizet a ocitnout se tak na skládce dějinné. Snad se povede vyzdvihnout kvalitní úroveň virtuálních a reálných vztahů, a to bez předsudků a nálepkování.
Václav Kovalčík